Vzhledem k okolnostem jsem musel volit dosti dlouhou cestu od solárního kolektoru k nádrži. Nakonec jsem byl nucen i porušit pravidlo pro solární systémy se samospádovým zpětným odtokem do nádrže (drainback). Totiž, že celé vedení od nádrže do kolektoru musí být v mírném spádu, přičemž trubka od kolektoru do nádrže nesmí na žádném místě klesnout pod hladinu vody v nádrži. V mém případě se tak stalo, což spolehlivě zamezí návrat vody z trubek do nádrže. Po zastavení čerpadla prostě voda zůstane ve vedení, protože je v rovnováze... S takovou by bylo po solárním systému při prvních mrazech. Musel jsem to vyřešit dalším čerpadlem s časovým spínačem, které se sepne vždy asi na 20 sekund a začne čerpat vodu v opačném směru poté, co hlavní čerpadlo vypne. Jakmile se voda ve vedení dostane přes kritický úsek, který je pod úrovní hladiny nádrže, začne se voda již sama samospádem vracet do nádrže. Venku je vše vyspádováno správně, takže tam by nemělo hrozit, že zůstane voda v trubkách.

Při instalaci venkovního vedení jsem musel překonat několik překážek. Provrtat díry přes 50 cm hrubou základovou zeď nebyl problém. Horší to bylo s překonáním překážky ve  formě betonotého chodníku. Nakonec jsem se překrtkoval i pod betonový chodník. PEX trubku v zemi jsem izoloval pouze zafoukáním silné vrstvy PUR pěny, místy jsem dával i mirolenovou izolaci. Jestli bylo zaizolování dostatečné uvidím v zimě až napadne sníh a bude nebo nebude v těchto místech tát...

Z venku potrubí pokračuje do sklepa. Trubky jsem zaizoloval mirelonem. K uchycení a zakrytí jsem použil ocelový profil, který se používá při montáži sádrokartonu. Ztejným způsobem jsem zakryl i rovné úseky venku. Potrubí musí projít postupně přes 3 místnosti, než se dostane k nádrži...

Tak a to už jsme v druhé místnosti. Nahoře je vidět panel, ve kterém je umístěn napájecí zdroj 24V připojený k síti přes lištu k zásuvce. Digitální teploměry ukazují teploty v nádrži, kolektoru, povrchovou teplotu trubky přivádějící vodu do kolektoru a trubky s vodou z kolektoru. Čidla dvou posledně jmenovaných jsou v liště vedeny k trubkám, na které jsou pevně přichyceny, aby mohly snímat jejich teplotu. V liště jsou další vodiče jdoucí spolu s trubkami do kolektoru a k nádrži (vše je skryto pod mirelonovu izolací).

Zde je to vidět ještě před dokončením.

Tak nějak vypadaly trubky před zaizolovaným a uchycením na stěnu. Zde se také stala ta fatální chyba, že se totiž s trubkami dostanu pod úroveň hladiny vody v akumulační nádrži. Ale jinak bych se tam kvůli nízko umístěným bojlerům stejně nedostal.

Nakonec bylo pod bojlery pěkně těsno. Musel jsem totiž rovněž vyřešit vedení potrubí studené vody k nádrži a ohřáté vody od nádrže do vstupu obou bojlerů, samozřejmě s možností uzavření přívodu i odvodu, stejně jako s možností otevření by-passu, tedy s možností pustit studenou vodu ne přes nádrž, ale přímo do bojlerů.

A to už jsme v místnosti, kde bude stát akumulační nádrž...